Život nás nasměruje tam, kam je potřeba. K dobrovolnictví v Latě ji přivedla náhoda a touha pomáhat mladším vrstevníkům. S Anežkou Pastorovou, která je 9 měsíců parťačkou osmnáctileté Hance jsme si povídali o trpělivosti, kamarádství i o tom, jak tento vztah pozitivně formuje obě dvě.
Než se Anežka přihlásila jako mentorka do programu Ve dvou se to lépe táhne neměla s dobrovolnickou činností žádnou zkušenost. „Na dobrovolnictví v Latě mě nejvíc baví pozorovat, jak se vyvíjí a posouvá můj klient,“ vysvětluje své pocity ze schůzek s parťačkou.
Jak to celé začalo
V rámci přípravného kurzu na přijímačky na psychologii nám přednášející doporučoval organizace, kde se můžeme stát dobrovolníky. Lata mě zaujala tím, že v programu Ve dvou se to lépe táhne pracuje s mladými lidmi od 12 let. Rozhodla jsem se tedy přihlásit.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Každý, kdo se přihlásí jako dobrovolník do Laty musí absolvovat dvoudenní sebepoznávací výcvik, který ho připraví na reálné situace, které mohou v tandemu s klientem nastat, a na to, jak na ně správně reagovat. Co si ale pod tím představit?
Přečtěte si více o možnostech dobrovolnictví v Latě.
Jaká modelová situace ti nejvíce uvízla v paměti z výcviku dobrovolníků?
Vybavuje se mi chvíle, kdy moje kamarádka měla za úkol v roli „klientky“ být nesmělá a vytvářet pocit trapného ticha. Dobrovolnice si s touto situací skvěle poradila. Nejprve se snažila přijít na nějaké téma, o kterém by si mohly povídat. Když se to nedařilo navrhla, že mohou jen mlčet a nabídla „klientce“, ať se ozve, pokud by se necítila komfortně.
Na schůzkách jsme často venku. Objevovaly jsme pasáže v centru Prahy nebo objevovaly pražské parky
Schůzky dvojic mohou vypadat různě. Co nejčastěji podnikáte?
Obvykle jsou to procházky po Praze, a to za jakéhokoliv počasí. Jednou jsme hledaly pasáže v centru města. Daly jsme si cíl, kolik jich chceme najít. Nejprve tři, pak pět, sedm… Prošly jsme také skoro všechny pražské parky a pak jsme hodnotily, který je nejhezčí. Oblíbily jsme si Stromovku, kde jsme několikrát hrály badminton. V zimě jsme zase v rámci volných vstupů navštívily kino i hodiny aerobiku.
Co tě na společných schůzkách baví a co tě zaskočilo?
Jsem ráda Hančinou parťačkou a těší mě pozorovat, jak se posouvá. Za devět měsíců, kdy se vídáme, je vidět, že se hodně posunula. Hlavně v komunikačních dovednostech i v iniciativě při vymýšlení programu. Může se to zdát banální, ale u člověka, který je spíše uzavřený a nikdy neměl potřebu příliš komunikovat s okolím je to obrovský posun. Důležité je být trpělivý a nechtít všechno hned. Někdy stačí nechat vše jen tak plynout…
Lata podporuje mladé lidi i dobrovolníky
Na situace, které mohou nastat tě připraví výcvik dobrovolníků. Tím to ale, tuším, nekončí…
Dobrovolník je v Latě odborníkem na kamarádský vztah. Je v úzkém kontaktu s klíčovým pracovníkem, se kterým sdílí informace z každé schůzky a zároveň získává zpětnou vazbu. Ta ho donutí zamyslet se nad tím, co se během schůzky stalo a podívat se na situaci z jiného úhlu. Skvělé jsou taky supervize, kdy sdílíme naše příběhy s ostatními dobrovolníky a otevíráme různá témata. Často to může být i určitá forma prevence – abychom byli schopni předpovědět, co by se v naší dvojici mohlo stát a včas tomu předejít.
Navíc kdykoliv se ve vztahu něco děje a dobrovolníkovi nebo klientovi v něm není dobře, může se o Latu opřít. Ve vztazích s klienty nás nikdo násilně nedrží, a pokud by nastala situace, že si s klientem nesedneme, bavíme se o tom na supervizi, kde se vždy vše vyřeší.
Co bys vzkázala těm, kteří uvažují o tom, že se přihlásí?
Ať se nebojí a přihlásí se. Je to skvělá zkušenost, která každého posune dál.
Přidej se k nám
Zaujalo vás Anežčino vyprávění? Pokud byste se také rádi stali dobrovolníky v Latě a zároveň parťáky mladšímu vrstevníkovi přihlaste se zde. Nejbližší výcvik pro nové zájemce o dobrovolnictví bude ve dnech 20. – 21. října 2023.
