Vybavíte si ze své minulosti člověka, který vám byl vzorem? Možná to byl spolužák ze školy, kamarádka nebo třeba Arnold Schwarzenegger. Inspiroval vás, povzbudil, ukázal vám jiný pohled na věc a tím vás posouval dál. O roli vzoru v životě dospívajícího kluka jsme si povídali s naším dobrovolníkem Ondrou Melíškem, který je šest měsíců parťákem a oporou šestnáctiletému Michalovi.
Ondra neměl s dobrovolnictvím žádnou zkušenost, jako mentor se stal součástí našeho programu Ve dvou se to lépe táhne před půl rokem. „Byl to obohacující zážitek a bavilo mě to, učil jsem se vnímat druhého člověka daleko komplexněji,“ popisuje své dojmy z role dobrovolníka a mentora.
Cenná zkušenost při studiu pomáhajících profesí
Proč ses rozhodl pro dobrovolničení právě v Latě?
Přivedl mě sem zájem o psychologii. Když jsem se ji rozhodl studovat, chtěl jsem spojit své teoretické znalosti s opravdovými zkušenostmi ze vztahu s menteem. Navíc mi bylo sympatické, že budu dlouhodobě v kontaktu jen s jedním klientem a budu energii soustředit jen na něj.
Kdo je připraven, není zaskočen
Všichni zájemci o dobrovolnictví v Latě absolvují dvoudenní sebepoznávací výcvik, kde se mimo jiné naučí, jak reagovat v náročných situacích. Co si ale pod tím představit?
Přečtěte si více o možnostech dobrovolnictví v Latě
Vybaví se ti nějaká konkrétní modelová situace z výcviku dobrovolníků?
Vybavuji si modelovku, ve které jsem v roli dobrovolníka vedl fiktivní rozhovor se svým klientem, který si pro sebe uzurpoval příliš mnoho prostoru. Vedl monolog, který příliš nepočítal s mými reakcemi a veškeré mé pokusy o vyvážení komunikace smetl ze stolu, aby mohl pokračovat podle své představy. Je to typ situace, který od dobrovolníka vyžaduje říct věci přímo a důrazně. Přemýšlel jsem, jak vymezit svůj osobní prostor, aby to pro mého „klienta“ nemělo nádech odmítnutí nebo odsouzení. Nakonec se mi povedlo získat určitou míru kontroly pomocí komunikace, která měla citlivou formu, ale sdělení samo o sobě bylo velmi přímé. To mi pomohlo zaujmout jeho pozornost, protože kdybych nadále pouze jenom souhlasně kýval, nedokázal bychproud jeho myšlenek zastavit. „Klient“ tak získal představu o tom, kde končí jeho hranice a začínají moje. Troufám si říct, že hranice jsou jedno ze stěžejních témat každého vztahu a na výcviku jsem si to na vlastní kůži zažil v konkrétní situaci.
Na schůzkách někdy hrajeme deskovky, jindy sportujeme nebo si jen povídáme
Můžeš prozradit jaké aktivity podnikáte se svým parťákem?
Můj parťák má raději klidné schůzky. Hodně času jsme spolu strávili v kavárnách, kde obvykle hrajeme šachy nebo deskové hry. Jsou ale setkání, kdy si prostě jenom povídáme. Občas ale také podnikneme něco akčnějšího, jdeme třeba do posilovny, aquaparku nebo na procházku.
Překvapilo/potěšilo tě něco během společných schůzek?
Překvapení v našem vztahu přicházejí docela často. Vzhledem k tomu, že je mezi námi věkový rozdíl devíti let, tak je pro mě někdy obtížné vžít se do Michalovy kůže a pochopit, do jaké míry sdílí moje pocity, zájmy a prožitky. Jednou za čas se nám ovšem povede povídat si neobyčejně bezprostředně a upřímně. Mám velkou radost, když si Michal, jindy mírně nepozorný, vybavuje témata, o kterých jsme si spolu v minulosti povídali, dokáže se vcítit a citlivě reaguje. Vždycky to vnímám jako důkaz toho, že mají určitou důležitost v jeho každodenním přemýšlení, protože jinak by se mu z paměti jednoduše ztratily. Stejnou funkci se snažím plnit já ve vztahu k jeho tématům, která na naše setkání přináší.
Co pro tebe jsou/byly největší výzvy?
Největší výzvou je u mě vymezování hranic. Ze začátku jsem často váhal mezi tím, kdy upřednostnit svoje vlastní přání a kdy naopak Michalova. Ukázalo se, že jsem měl občas tendenci upozadit se pro jeho dobro a nebrat ohled na své potřeby. Později jsem ale pochopil, že právě vzájemnost a rovnost mezi dobrovolníkem a klientem jsou ty aspekty Laťáckého vztahu, které mají největší hodnotu a význam pro další život a vztahy. Skrze jasně vymezené hranice se člověk učí, co má právo si v rámci vztahu nárokovat a co je naopak už mimo jeho dosah. Také se učí stejná práva a omezení respektovat u druhého, což je neocenitelná dovednost.
Tandem dobrovolník: Rozvíjíme se oba, já i Michal
Musí být příjemné vidět, jak se váš parťák rozvíjí a vy jste u toho. Můžeš se s námi podělit o to, co ti dobrovolnictví v Latě dává?
Dobrovolnictví v Latě mi dává především spoustu podnětů pro přemýšlení nad tím, jak funguje lidská mysl, která mě vždy fascinovala. Sám jsem také zapracoval na vlastních nevyjasněných tématech, které se shlukovaly kolem s vlastními hranicemi. Naše společné setkávání je mi především největší školou v tom, jak správně naslouchat a důvěřovat své intuici, pokud vnímám mezi řádky něco, co ještě není vyřčené.
Co bys vzkázal těm, kteří zvažují, jestli se stát dobrovolníkem v Latě?
Potenciálním uchazečům o dobrovolnictví v Latě bych asi vzkázal to, že setkávání s klientem je především krásný zážitek, v rámci kterého se člověk učí vnímat druhého daleko autentičtěji a komplexněji. Navíc je tu vždycky možnost, že mladší vrstevník díky vám získá nějaký nový prožitek nebo schopnost, která mu v budoucnu bude přínosem. Přinejmenším mu Lata přinese zkušenost s parťákem, který se o něj opravdu zajímá, a už to má obrovský význam. Dobrovolníkovi samotnému celý program poskytuje možnost reflektovat témata, která se objevují v průběhu setkávání, nejenom u klienta, ale i u sebe samotného.
Pojďte do toho s námi
Zaujalo vás Ondrovo vyprávění? Pokud byste se také rádi stali dobrovolníky v Latě a zároveň parťáky mladšímu vrstevníkovi přihlaste se zde. Nejbližší výcvik pro nové zájemce o dobrovolnictví bude ve dnech 15. – 16. září a 20. – 21. října 2023.
