Lidé
Našimi klienty jsou mladí lidé hledající cestu, která pro ně bude v životě smysluplná, na které se budou cítit dobře a jejich okolí je na této cestě podpoří. Dobrovolníci jsou lidé dobré vůle, kteří jdou kus cesty společně s klienty a hledají v mapě světa další směr, ukazují možnosti cest, jež jsou pro klienty zatím neobjevené.
Lata jako organizace napomáhá k tomu, aby se klient s dobrovolníkem mohli vydat na cestu, a podporuje je při obtížích, ke kterým společně zabloudí.
Moji životní mapu v současnosti určuje rodina a práce a doufám, že brzy přijdu na rozcestí, ve kterém bude odbočka ke kubismu, antikvariátům a józe.
Asi jako jeden z mála pracovníků jsem v Latě začala pracovat jako nováček bez předchozích „Lata“ zkušeností. Dříve jsem pracovala s jinými typy klientů (lidé s duševním onemocněním, lidé s autismem), ale už od svých studií jsem si dala cíl jednou pracovat s dětmi a mladými lidmi, a proto jsem neváhala a odpověděla na inzerát hledající nového kolegu do „Lata“ týmu. Své volby nelituji, poznávám nové věci, setkávám se s novými pohledy na věci a ve své práci se rozhodně nenudím. Být v Latě pro mě neznamená vědět, že za 5 let budu stále v úplně stejné organizaci, ale že lidé v Latě se nebojí vývoje, aniž by se ztratily základní hodnoty, na kterých byla organizace vystavěna. A v tom vidím pro sebe jeden ze základních motivačních impulzů.
Svůj volný čas si užívám podle nálady – někdy lenošení a přemýšlení o „nesmrtelnosti chrousta“, jindy sportování všeho druhu – squash, beach volejbal, tenis, lyžování, in line brusle, běhání s naším psem – maďarským ohařem Madlou - nebo sdílení všech „strastí“ světa se svými kamarády nejraději v útulné kavárně.
O Latu jsem se začala před několika Laty zajímat jako o organizaci, která nabízí možnost jedinečné praxe v oblasti přímé práce s ohroženou mládeží. Zapojila jsem se do projektu plná otázek a očekávání. Velmi rychle jsem na vlastní kůži pocítila, jak dobře se milé kolegyně starají nejen o dobrovolníky, ale také kvalitu celé služby. Postupem času můj zájem o ní neslábl, zkušenosti ze vtahů s klienty ho naopak posilovaly. Zároveň jsem však cítila, že dobrovolníkem nemohu být donekonečna. Proto jsem uvítala možnost stát se součástí laťáckého týmu jako koordinátorka doučování a po nějaké době jako sociální pracovnice. Spolupráce s klienty, dobrovolníky i lektory mě stále posouvá dál a dává zažít pocit smyslupnosti našeho počínání.
Ve volném čase si ráda užívám přírody a jejích živlů, lesních stezek, hor a když to vyjde (a odvážím se:) také spaní pod širákem. Dobrodružství je třeba někdy vyjít naproti :)
Nejdříve jsem si vyzkoušela spolupráci v Latě z pohledu dobrovolníka, což mi přineslo množství nových zkušeností a zážitků a nyní ji zakouším v roli koordinátorky dobrovolníků. Co víc si přát, než práci, která má smysl a skvělé kolegy. Druhou nohou jsem na Pedagogické fakultě, kde studuji psychologii a speciální pedagogiku a sbírám teoretické podklady pro svou praxi. Ve volném čase mě užije na veškeré kreativní činnosti, cestování, turistiku, divadlo a zábavu s přáteli.
Neuplynul ani rok od doby, kdy jsem odešla z Laty na mateřskou, a Lata si mne přitáhla zpátky. A co mne přilákalo? Milý pracovní tým, pestrost, kterou přináší dobrovolníci, projekt, který se rozvíjí a mění svou tvář stále k lepšímu, a také přesvědčení o důležitosti podpory, kterou Lata přináší svým klientům a jejich rodinám. Mimo času v Latě mne baví cestování a turistika, četba, příroda, plavání, divadlo, architektura, jazz,…. a na to vše mám stále méně času díky přírůstku v rodině, ale nestěžuji si – čas se synem se mi stal koníčkem jedním z největších:-)
Práce v Latě pro mě znamená propojení dvou zajímavých oblastí. Tou první je práce s dětmi a mladými lidmi, kteří nemají v životě mnoho štěstí a kterým je někdy třeba pomoci, což je činnost, které se dlouhodobě na různých úrovních věnuju. Tou druhou je pak psaní projektů a zpracovávání grantových žádostí, bez kterých by se vlastně žádná nezisková praxe neobešla. Podle mě je prostě fajn umět sehnat peníze na smysluplnou věc.
Když jsem se rozhodl, že bych se chtěl stát dobrovolníkem., začal jsem hledat vhodnou organizaci na webu. Lata mě zaujala zdaleka nejvíc. Oslovila mě hlavně naše cílová skupina, která je neziskovkami v současné době trochu zanedbávaná, ale zároveň si myslím, že práce pro ni je neskutečně důležitá. Můj zájem o dobrovolnictví ale přišel zrovna ve chvíli, kdy v Latě startoval projekt „Profesionálnější organizace“ zaměřený na vybudování systému finančního řízení. Protože přecejenom analýzy jsou mi bližší než práce s mládeží, rozhodl jsem se, že do Laty nastoupím ne jako dobrovolník, ale jako finanční manažer. Práce mě baví nejenom kvůli své různorodosti a možnosti kreativního „vybití se“, ale hlavně proto, že v Latě se sešel skvěle fungující tým lidí a každý den mám pocit, že jsem se posunuli zase o kousek dál.
A teď aspoň něco málo o mně. Pocházím z Vysočiny a do Prahy jsem přijel studovat Vysokou školu ekonomickou. Studentská léta ale netrávím moc tradičně, hned na začátku studia mě zlákala možnost pracovat v bance jako strategický analytik a drží mě to doteď. Volného času tedy moc není. Vždycky si ale najdu čas na sport – tenis, squash, běhání, posilovna a spoustu dalšího. Moje vášeň je pak hlavně cestování všeho druhu – od moře v Karibiku, přes evropské metropole až po Blízký východ. A ještě jedna vášeň, ale upozorňuji, těžko uvěřitelná – studium:).
V Latě jsem od března 2009. Narozdíl od svých kolegů, které do Laty přivedly ušlechtilé myšlenky, já jsem přišla na základě inzerátu. Snažím se o to, aby zde vše fungovalo po stránce provozně-administrativní, aby se mí kolegové mohli věnovat pouze své práci, kterou tak dobře dělají.
